Guy de Maupassant
Guy de Maupassant (1850-1893) byl francouzský spisovatel druhé poloviny 19. století. Představitel literárního realismu a naturalismu.
Tvorba
Je autorem šesti románů, několika desítek novel a povídek, přičemž právě povídky přinesly Maupassantovi největší úspěch pro své rozmanité náměty a autorův vypravěčský talent. Ve své tvorbě kritizuje společnost a všechny její vrstvy, někdy proto bývá označován za kritika mravů.
Nejznámější povídky
Kulička (Boule de suif) – asi jeho nejpopulárnější povídka. Hlavní postavou je prostitutka Elisabeth Rousset, zvaná Kulička, více v samostatném článku, který vyzrazuje celý děj.
Slečna Fifi (Mademoiselle Fifi) – zobrazuje barbarské chování pruských vojáků.
Romány
- Miláček (Bel-Ami)
- Příběh jednoho života
- Mont-Oriol
- Petr a Jan
- Silná jako smrt
- Naše srdce
Život ve zkratce
Guy de Maupassant se narodil na zámku Miromesnil do rodu de Maupassant. Když mu bylo 11, jeho rodiče se rozvedli a oba syny si odvezla matka do Normandie. Ve věku třinácti let byl poslán na seminář v Rouenu. Na Rouen Lycée se věnoval svému studiu a zabýval se poezií a dramatem. Z jednoho ze seminářů byl vyloučen pro svůj vyslovený odpor k náboženství.
Účastnil se prusko-francouzské války a o několik let později, roku 1871, se přestěhoval do Paříže, kde byl zaměstnán jako námořnický úředník. Během té doby se také věnoval kanoistice.
V počátcích jeho literární kariéry mu pomáhal Gustave Flaubert, s nímž se seznámil ještě v Normandii na jednom ze seminářů. Od roku 1878 pracoval jako redaktor ve význačných francouzských novinách. V roce 1880 vydal se první mistrovské dílo – povídku Kuličku. Následně až do roku 1891 vydával ročně 2 až 4 díla. Kromě psaní se věnoval cestování po Středomoří, vlastnil jachtu.
Již v mládí se ale nakazil pohlavní chorobou Syfilis, což vedlo později k jeho četným bolestem hlavy, přechodným poruchám zraku, podivnému chování a šílenství. Ve svých dopisech zmiňoval deprese, bolesti i strach ze smrti.
2. ledna 1892 se Guy de Maupassant pokusil o sebevraždu (zabránil mu v ní sluha) a poté byl převezen do ústavu pro choromyslné Dr. Esprita Blanche v Passy, v Paříži, kde 6. července 1893 zemřel.