Dvĕ třetiny českých rodičů na sobě šetří kvůli svým dětem
Podle telefonického průzkumu společnosti PROFI CREDIT, kterého se zúčastnilo 1500 respondentů, na sobě v Česku šetří kvůli svým dětem 67 % rodičů. Nejvíce se uskrovňují domácnosti se středoškoláky, nejméně s malými dětmi.
Oproti stejnému průzkumu v roce 2013 klesl letos počet šetřících rodičů o pět procent, teoreticky se tedy rodiče kvůli svým dětem uskrovňují (nebo musejí uskrovnit) o něco méně.
V okolních zemích jsou pak rodiče ještě obětavější. Na Slovensku se kvůli ratolestem uskrovní 87 % rodičů, v Polsku 85 % a v Bulharsku 79 % rodičů.
Kolik rodiče do dětí investují
Češi investují do dětí v průměru 8 300 korun měsíčně, podobně jsou na tom Poláci (8 450 korun). Slováci naopak výdaje za své děti zvýšili, utratí 11 000 korun, a nejméně investují do potomků Bulhaři – v průměru kolem 4 000 korun.
Z průzkumu dále vyplývá, že nejvíc peněz utratí rodiče za domácí stravu. V Česku je to v průměru 2 800 korun, tedy třetina všech výdajů, stejně jako na Slovensku (34 %). V Bulharsku je to 37 % a v Polsku dokonce 45 % veškerých výdajů na děti.
V těsném závěsu jsou výdaje za školu, které u nás tvoří čtvrtinu všech peněz určených z rodinného rozpočtu dětem.
Dětské kroužky
Nejštědřejší sponzoři dětských kroužků jsou v Polsku. Poláci dají na koníčky svých ratolestí třikrát víc než Češi a v této položce nás předhonili i naši východní sousedé.
Marketingový ředitel PROFI CREDITu Ondřej Šmakal k tomu říká:
„Zatímco rodiče v Česku stojí sporty či hra na hudební nástroj necelých 500 korun měsíčně, Slováci zaplatí dětem o dvě stovky víc. Bulhaři naopak nepodporují zájmovou činnost svých ratolestí téměř vůbec.“
Češi jsou ovšem přeborníci v utrácení za hračky a spotřební zboží. Měsíčně dětem na sportovní vybavení, hračky a elektroniku dají téměř tisícovku, což je dvakrát víc než na Slovensku.
Výhled do budoucna
Češi jsou optimisté. Téměř dvě třetiny z nás (63 %) věří, že se budou mít v budoucnu lépe než dnes. Horší ekonomickou situaci si připouští jen 18 % obyvatel Česka.
To Slováci jsou skeptičtější. Celá čtvrtina (26 %) vidí svou budoucnost černěji, ve světlejší zítřky věří 53 % Slováků. V Polsku si 37 % lidí myslí, že na tom v budoucnu budou stejně jako dnes. Horší vyhlídky si připouští je 11 % Poláků. Nejhůř vidí budoucnost Bulhaři. Třetina z nich je přesvědčena, že se budou mít čím dál tím hůř.