Dudlík
Při hledání různých názorů na používání dudlíků jsem narazil i na záznam na Wikipedii. Píše se tam, že dudlík vyvolává u dětí sací reflex a tím je uklidňuje. Dudlík je prý v současné době spíše doporučován a podle některých lékařů dokonce snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Nejpozději ve třech letech by si ale dítě mělo od dudlíku odvyknout, aby mu nedeformoval rostoucí zoubky.
Podle jiných názorů lékařů publikujících na webu se dudlík používat nemá, ale jako nejzajímavější mi přišel článek MUDr. Květoslavy Ludvíkovské na babyonline.cz, která doporučuje řídit se vlastním rozumem.
Cituji:
Kdy použít dudlík?
Dítě špatně usíná, je neklidné, přitom je dostatečně nakrmené, přebalené, přesvědčili jste se, že mu není ani zima, ani horko. Pohlazení a krátké pochování nemá efekt, nabídnete-li dudlík a dítě se zklidní, nebojte se ho použít. Obdobně postupujte i v noci, je-li dítě neklidné.
Osobně jsem byl několikrát svědkem toho, že dudlík se pokládá za samozřejmost, která prostě k dítěti tak nějak patří a předem se počítá s tím, že ho používat prostě bude. Je to podle mě chyba. Moje dcera měla dudlík v puse jednou v životě, nikdy víc. A nikdy ho nepotřebovala. Vyhnuli jsme se tak minimálně odnaučování na dudlík, které bývá někdy složité.
Neustálé používání dudlíku, to znamená, že dítě má dudlík kromě krmení trvale až do dvou i tří let, může mít za následek deformaci čelistí, zvýšenou kazivost zoubků, později bývá častá i vada výslovnosti.
Postupně se z návyku na dudlík může stát zlozvyk, kterému se velmi těžko odvyká právě proto, že dumlání dudlíku vzbuzuje u dítěte libé pocity, kterých se tak snadno nehodlá vzdát. Takže se můžeme setkat s dítětem, které po dudlíku touží i v 5ti letech. Většinou se ale za problémem s dudlíkem skrývá nějaká neurotizace dítěte. V takovém případě je na místě konzultace s ošetřujícím dětským lékařem.
Můj názor po prostudování několika cizích názorů a vlastních zkušeností je jasný: Dudlíku je lépe se vyhnout úplně.